Tandemový seskok, parašutistický výcvik

Bezpečnost seskoků, aneb jak bezpečný je parašutismus ? 

Pokud máme odpovědět jednoznačně tak NE, není to zcela bezpečné ! Nicméně, pokud vás prvotní NE neodradilo, začtěte se do následujících řádků a uvidíte, že to NE v porovnání s jinými lidskými činnostmi není zase tak jednoznačné. Vždy záleží na úhlu pohledu, psychických a psychologických vlastnostech jedince, fyzické zdatnosti, na míře štěstí a pochopitelně také na kvalitě výcviku !

Jestli skočit nebo ne, se každý zájemce musí rozhodnout zcela sám a svobodně, nicméně pokud řeknete své NE, ochudíte se o překrásný pocit svobody, adreanalinu a spousty dalších věmů, které při parašutismu zažijete.

Riziko v parašutismu se obecně vyjadřuje poměrem počtu zranění na počet seskoků. Základním parametrem je počet zranění na 1.000 seskoků a počet smrtelných zranění na 100.000 uskutečněných seskoků

Zranění v tomto případě může znamenat cokoliv od naražené paty, vymknutého kotníku, zlomené ruky nebo jen zhmožděniny a škrábance. Veškeré tyto a jiné zranění jsou v uvedených číslech započteny a již nyní je nutné říci, že obvykle se jedná pouze o zhmožděniny a v horších případech o výrony. Málokdy dochází ke zlomeninám nebo ke složitějším poraněním.

Tandemové seskoky padákem
Ke zranění u tandemového seskoku dochází zhruba v poměru 1,4 ku 1.000 tandemových seskoků, což zhruba odpovídá 1 poranění na 700 tandemových seskoků. Poměr smrtelných úrazů je u tandemových seskoků 1 ku 300.000 tandemových seskoků, což je obrovské číslo !

Tandemový seskok je tedy druhem parašutismu s pravděpodobně nejnižším rizikem. Jde o rychlou a snadnou cestu, jak se s parašutismem seznámit a vyžaduje jen velmi malou přípravu. Jednoznačně je pak tandemový seskok bezpečnější než standardní jízda automobilem ! S trochou nadsázky se tedy dá konstatovat, že cesta na letiště a z letiště je pro vás větším rizikem než samotný tandemový seskok.

Základní výcvik (na padáku typu křídlo)
Jde o základní výcvik zakončený samostatným seskokem s automatickým otevřením hlavního padáku pomocí tzv. výtažného lana. První seskoky jsou realizovány z výšky přibližně 1.500 metrů nad terénem a padák je otevřen automaticky bezprostředně po výskoku. Parašutista student se musí vyrovnat se všemi situacemi a je nucen řídit padák až po bezpečné přistání. U prvních seskoků mu k tomu pomáhá navigace instruktora pomocí vysílačky ze země. Velký a především školní (cvičný) padák dodává studentovi klid a jistotu.

Poměr zranění je u nováčků v průměru 6 ku 1.000 seskoků, tedy přibližně 1 zranění na 160 seskoků. Zde je však nutné poukázat na diferenci mezi ženami a muži ! U mužů dochází ke zranění v poměru 5 ku 1.000 seskoků a u žen v poměru 10 ku 1.000 seskoků, tedy 1 zranění na 100 seskoků. Počet smrtelných úrazů je v rozmezí 2-3 ku 100.000 seskoků.

Rizika u této metody výcviku, tak jako i u ostatních výcvikových metod snižuje kvalita výcviku. Naproti tomu riziko zvyšuje nadváha nebo špatná fyzická kondice studenta. 

Základní výcvik (na kulatém padáku)
Základní výcvik zakončený samostatným seskokem s automatickým otevřením padáku pomocí výtažného lana na starších typech padáků. Toto je parašutismus „jako kdysi." Seskoky na starších typech kulatých padáků jsou realizovány z malé výšky, obvykle kolem 600-800 metrů, padák je otevřen automaticky bezprostředně po výskoku pomocí výtažného lana fixovaného v letadle. Student se musí vyrovnat se všemi situacemi, a jeho snahou je využít omezených možností řízení kulatého padáku k přistání do bezpečného prostoru (kulatý padák má oproti padáku typu křídlo, velmi omezené možnosti řízení). Přistání mohou být docela tvrdá, zejména pro těžší nebo robustnější parašutisty.

Poměr poranění u nováčků je v průměru 17 ku 1.000 seskoků (cca. 1 zranění na 60 seskoků), avšak pohybuje se v rozmezí 11 ku 1.000 u mužů a v poměru  27 ku 1.000 u žen (1 zranění na 37 seskoků). Počet smrtelných úrazů je v současnosti pod hodnotou 1 smrtelné zranění na 100.000 seskoků, ale v dřívějších dobách byl na úrovni 2 ku 100.000 seskoků. V současnosti se tento typ padáku v moderních paraškolách již nepoužívá.

Seskoky na kulatých padácích s automatickým otevřením jsou „dobrodružnou zkušeností", a umožňují poznat parašutismus takový, jaký byl v průkopnických dobách. V každém případě jde však ze všech výcvikových možností o metodu s nejvyšším rizikem poranění. Stejně jako u padáků typu křídlo, i zde je nutná dostatečná sebedůvěra a sebeovládání.

AFF výcvik (Accelerated Free Fall)
Jde o seskoky na moderních padácích typu křídlo, ale narozdíl od základního výcviku je výcvik uskutečňován z "plné" výšky, tedy obvykle 4.000 metrů nad zemí. Aby byl student schopen takový seskok absolvovat bez újmy na zdraví, je nezbytné, aby spolu s ním z letounu vyskočili dva zkušení instruktoři, kteří jej v průběhu volného pádu plně kontrolují, a vyučují. Tento způsob výuky „ve vzduchu" urychluje výcvik parašutisty a je v současnosti pravděpodobně jednou z nejpokrokovějších metod výcviku. 

Poměr zranění u nováčků je v průměru 4 zranění na 1.000 seskoků (cca. 1 zranění na 250 seskoků), avšak pohybuje se v rozmezí 3 zranění na 1.000 seskoků u mužů po 12 zranění na 1.000 seskoků u žen (1 zranění na 80 seskoků). Počet smrtelných zranění není v současnosti vyjádřen, protože do dnešní doby byl uskutečněn nízký počet AFF seskoků.

Tato metoda vyžaduje kvalitní výcvik a její nevýhodou jsou výrazně vyšší finanční náklady než při klasickém výcviku formou základního výcviku. Díky intenzivnímu výcviku a osobnímu přístupu instruktorů je však výcvik parašutisty rychlejší a vyžaduje méně seskoků k dosažení požadované úrovně. Jde o vynikající metodu pro ty, kdo se chtějí parašutistickému sportu opravdu věnovat. I zde je pochopitelně nutná patřičná sebedůvěra a sebeovládání. AFF výcvik je obvykle kombinován s tandemovým seskokem na úvod kursu. Pro zájemce s nižším rozpočtem jsou nevýhodou vysoké vstupní náklady, nicméně většina paraškol poskytuje možnost splátek.

Zkušení parašutisté
Jakmile parašutista projde plným výcvikem, poměr poranění poklesne až na hodnotu 0,4 zranění na 1.000 seskoků, a poměr smrtelných poranění na zhruba 1 smrtelné zranění na 100.000 seskoků.

Některé disciplíny parašutismu však reprezentují výrazně vyšší riziko (např. propagační seskoky dosahují rizika 3 na 1.000 seskoků a smrtelná poranění až 6 na 100.000 seskoků), ale to není předmětem tohoto článku.

Mám začít skákat nebo ne?
Odpověď na tuto otázku není snadná a vždy záleží pouze a jedině na vás. Nikdy se nenechte přemluvit k seskoku, pokud sami nechcete seskok uskutečnit ! Zvažte míru rizika, které jste ochotni podstoupit a rozhodněte se svobodně ! Pakliže přijmete riziko, odměnou vám bude fantastický zážitek, jehož obsah je nesdělitelný a hranice vašeho JÁ se bezesporu posunou o notný kus kupředu.

• Nechcete přijmout ŽÁDNÉ riziko, parašutismus není sportem pro vás a měli byste si zvolit jiný koníček.
• Chcete nejmenší možné riziko a jste ochotni přijmout riziko v poměru 1 zranění na 700 seskoků? Využijte tandemový seskok padákem a užijte si váš seskok na maximum !
• Jste FIT a přiměřeně sebevědomí? Jste ochotni podrobit se výcviku? Láká vás výzva vyzkoušet samostatný seskok a hledáte uspokojení v možnosti ovládat padák vlastními silami? Jste ochotni přijmout riziko v poměru 1 zranění na 200 seskoků (muži) nebo 1 zranění na 80 seskoků (ženy)? Pak je pro vás vhodný jakýkoliv výcvik na padácích typu křídlo (AFF výcvik, IAFF výcvik, základní výcvik, seskok na zkoušku), který vás jitě plně uspokojí !

Přejeme vám krásný seskok a mnoho úžasných seskoků !